Stanovisko ke kritické situaci v oblasti zdražování energií v ČR

Znepokojuje nás, že stát upřednostnil zisk určité skupiny lidí před ochranou vlastních občanů od energetické bídy a nedbá ani na varování energetických odborníků.

Zatímco si vlastníci i manažeři energetických společností a burz, překupníci elektřiny a plynu společně se státními úředníky mnoho let rozdělují zisk z obchodování s českou elektřinou a přeprodávání ruského zemního plynu, velká část obyvatel České republiky postupně upadá do energetické chudoby. S rostoucím počtem prostředníků v dodavatelských řetězcích se nezlepšila kvalita služeb, pouze stoupá konečná cena pro spotřebitele. Elektřina, která patří mezi základní životní potřeby, se pro velkou část obyvatel ČR stala luxusním zbožím. Kvůli předražené elektřině a plynu přestává být konkurenceschopný český průmysl.

Nynější rozkolísání a růst cen elektřiny v celé Evropě je důsledkem likvidace funkční energetiky, zejména zcela bezemisních jaderných elektráren a nízkoemisních černouhelných elektráren v Německu. Ukázalo se, že přechod Německa výhradně na energii z obnovitelných zdrojů, kterou nedobrovolně spolufinancují přes německou burzu i čeští občané, nefunguje. Bruselská politika odmítání ruského zemního plynu byla zase jedním z hlavních důvodů enormního zdražení plynu na holandských a britských burzách. Šílené skokové zdražení elektřiny a plynu v České republice je tedy způsobeno kombinací burzovních a emisně povolenkových spekulací.

V tuzemsku vyrábíme dostatečné množství laciné elektřiny. Pouze v jaderných elektrárnách společnosti ČEZ se ročně vyrobí 30 TWh elektřiny za výrobní cenu 0,25 Kč za kWh, parní elektrárny vyprodukují 35,2 TWh elektřiny a cca 9 TWh máme z obnovitelných zdrojů. A protože roční spotřeba českých domácností je 16 TWh, maloodběr českých podnikatelů 7,8 TWh a velkoodběr činí 29,8 TWh, lze stanovit regulované koncové ceny pro domácnosti i průmysl. 

Pokud má tedy Česká republika chránit své občany, průmysl i své ovzduší, musí jít cestou regulace – stejně jako některé jiné členské státy Evropské unie. Konečnou cenu pro domácnosti může stanovit například jako Francie na úrovni 2 Kč za kWh. V této ceně je dostatečný prostor pro financování cesty elektřiny od výrobce ke konečnému spotřebiteli. Vedle toho musí nutně odejít z lipské burzy, kde cena elektřiny nadále poroste souběžně s klesajícím výkonem německých stabilních zdrojů energie. Na burzu do Německa lze vyvážet pouze přebytek české elektřiny, s tím, že to nijak finančně nezatíží české spotřebitele.

Znovu upozorňujeme na vážnost situace a na trvající nečinnost státu! Nemůžeme v žádném případě akceptovat pondělní vyjádření ministra průmyslu a obchodu v demisi Karla Havlíčka, že cena elektřiny poroste v příštím roce o 30 až 50 procent, cena plynu o 50 až 70 procent.

Bc. Ivana Kerlesová, 

předsedkyně spolku Pro dostavbu JETE