Politici připustili, že ČR může opustit energetickou burzu, která nám navyšuje cenu elektřiny

Publikoval Ivana Kerlesová v

Představitelé minulé a nové vládní koalice koncem loňského roku snad vůbec poprvé veřejně připustili, že se Česká republika může vyvázat z obchodování na Evropské energetické burze. Právě to je jedním z hlavních důvodů enormně vysoké ceny elektřiny pro české spotřebitele, jak v posledních měsících upozorňuje předsedkyně spolku Pro dostavbu JETE Ivana Kerlesová. Politici však zároveň řekli, že opuštění jednotného energetického trhu nevidí reálně.

„Abychom zabránili dalšímu růstu ceny energie, musíme zvolit jen radikální řešení: jednak opustit burzu s elektřinou, jednak ustoupit od emisních povolenek, jednak opustit Green Deal,“ řekla Kerlesová v debatě Týdeníku Echo s bývalým ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO), místopředsedou sněmovny Janem Skopečkem (ODS) a ředitelem české pobočky Greenpeace Janem Rovenským.

Hlavní příčinou strmého zdražování energií je podle ní totiž „jen“ politika. Konkrétně „nesmyslná nařízení Evropské unie, od nichž se odvíjejí spekulace při obchodování s elektřinou i plynem“. „Je důležité říci, že pro zvyšování cen energií není jediný objektivní důvod. V republice máme dostatek elektřiny a v širším slova smyslu i energie. V její výrobě jsme soběstační. Elektřinu nám zdražuje obchodování na německé burze, emisní povolenky a přenosová soustava. Jednu kilowatthodinu si vyrobíme za 25 haléřů. Přes energetickou burzu v Lipsku ji překupujeme za 16 korun,“ uvedla předsedkyně spolku Pro dostavbu JETE. 

Energie je podle ní jednou z komodit, které mají zůstat ve vlastnictví státu. „Nemělo by se s nimi kšeftovat. Stát musí pro své občany zajistit dostupnou energii, dostupnou vodu… Ačkoliv je spotová cena pro různé země v Evropě v podstatě stejná, my – Češi – ji máme nejdražší v přepočtu na kupní sílu,“ doplnila Kerlesová.

Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka regulace ceny elektřiny skutečně možná je, ale vyžaduje velmi náročné jednání s Evropskou komisí. „Zatím si to prosadily dvě země – Slovensko a Maďarsko. K tomu ještě musejí disponovat čistě státními společnostmi. Lze to vybudovat. Jen si nejdřív musíme říct, že to vždy někdo musí zaplatit. Buď spotřebitel – rodina a firma, průmysl, anebo vláda. A pokud jde o překupování a prodej na burze, samozřejmě že ČEZ v Lipsku teoreticky být nemusí. Ale to bychom museli mít subjekt stoprocentně vlastněný státem, pak by ČEZ logicky nebyl ziskový v míře, v jaké je ziskový dnes. Logicky by tím pádem nebyly takové dividendy, logicky by dál nemohl investovat do jiných komodit. Nebo do obnovitelných zdrojů, k jejichž expanzi jsme se zavázali Unii,“ řekl Karel Havlíček. „Neříkám, že to není cesta. Maďaři k tomu vytvořili státní podnik, který je obchodníkem, ne distributorem. Podnik netvoří žádný zisk, dodává pouze ohroženým domácnostem proud za jiné ceny. Výsledkem je, že všichni obchodníci z Maďarska postupně odešli, neboť tamní prostředí už nebylo zcela tržní a rovné. Ale ok. My se dnes musíme sami sebe zeptat, zda chceme být na jednotném energetickém trhu EU,“ doplnil.

„Prakticky si vystoupení z jednotného energetického trhu bez důsledků pro naše členství v EU nedovedu představit. Souhlasím tu s popisem pana Havlíčka,“ reagoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček. „Ale i kdybychom si elektřinu vyráběli ve státních podnicích, a pokud bychom se museli podřídit všem těm regulacím, tak bychom je stejně v cenách elektřiny museli zaplatit. A buď by je zaplatil koncový spotřebitel vyšší cenou, nebo daňový poplatník, když bude státní podnik mít ztrátu. Je to hra s nulovým součtem,“ dodal. Nová vláda proto podle Skopečka půjde cestou kompenzace vysokých cen energie těm nejohroženějším skupinám obyvatel ČR.

Foto: Jan Zátorský pro Týdeník Echo